l
.

Přihláška do SONTV - zde
Videa dětské zemské ligy a extraligy - zde

Řekni to songem ;)

11. dubna 2015 v 21:53 | Kenz |  Diary
Ahoj, vím, že tady teď dost nejsem, ale těžce nestíhám. Přesto se Vám zase pokusím napsat nový článek ;) Určitě si pamatujete, jak Coca cola měla "akci" řekni to písní. Název jsem si tedy trochu půjčila a dál už to bude můj text - až na úryvky z té písně (Adam Ďurica - Ja neľutujem) . A co, že Vám chci říct touto písní?? Chci Vám povědět takovou malou lovestory s ne zrovna dobrým?? koncem. Uvidíte sami ;)


A jak tenhle příběh začal? Je to asi dva a půl roku zpátky, kdy jsme se potkali poprvé na sousředění taneční skupiny. Byla to náhoda, protože on je dost z daleka a já na to soustředění vůbec nechtěla jet. Nikoho jsem tam neznala, protože to bylo poprvé, co jsem byla přeřazena do profi složky. Ale jelikož se mi něco takového nestává každý den, na soustředění jsem nakonec šla. Potkala jsem ho tam hned ten první den - měl prostě dokonale modré oči, krásné tmavé vlasy a vážně vypracovaný břišáky... Líbil se mi už tenkrát.

" Veď nie je zločin
si na svet zobrať
aj kúsok neba"

Na soustředění jsme spolu nepromluvili - nebo on mi vlastně něco řekl (doteď vím přesně co :D) a mrkl na mě :D Tenkrát jsem si myslela, že ho zase minumálně celý rok neuvidím a hledala jsem různé důvody, proč jet do toho města, kde bydlí. Jenže stalo se něco jako zázrak a on začal dělat trenéra tady u nás. 12. prosince jsem mu poslala první zprávu - ten den byl zrovna den otevřených dvěří na škole, kde teď sem. Jediné, co si z toho dne pamatuji, je právě tohle. Vím i přesně místo, kde jsem si ji přečetla. Domluvili jsme se, že přijdu za ním na trénink a dal mi i svoje telefoní číslo (to je ten borec, jak jsem dělala, že tam netrefím :D) Bylo to strašně fajn. Na trénincích jsme se na sebe pořád smáli a bylo to prostě strašně fajn....


Pak naše skupina měla pořádat jednu akci, na kterou všichni vzpomínají ve zlém, ale pro mě to bylo prostě super. Já a on jsme spolu dva dny v kuse seděli na pokladně, povídali si, smáli se dětem (vím, že je to ošklivé, ale bylo to sním ♥). Nehnuli jsme se od sebe. Od té doby se to mezi námi dost změnilo. Psali jsme si mnohem častěji a taky jsme si říkali věci, které jsme třeba ani nikomu jinému neřekli (nebo aspoň já jemu). Byl to prostě super rok a půl a pak přišlo další soustředění... To bylo taky fajn. Obědvali jsme spolu u jednoho stolu a zažili jsme spolu věci, které nikdo normální nepochopí :D :D Ale něco se změnilo a rozhodně ne k lepšímu. Našel si tam novou přítelkyni...

"Kým zavriem oči
chcem ti vždy doniesť
tú najlapšiu správu"

Paradoxně jsme spolu začali trávit mnohem víc času - nebo spíš jsme měli tu příležitost a já si vymýšlela všechno možný, abych jí nemusela využít. Teď toho rozhodně lituji ;) Ale stejně jsme byli kamarádi. Dokonce ví i kdo se mi líbí (teda kromě něho :D). A pak přišel včerejšek... A kámo, i když vím, že to nečteš, vážně jsi mě zklamal... Domluvili jsme se, že se potkáme a řekl jsi mi, že bys pro mě udělal cokoliv. Jenomže to ještě musíš říct svojí holce. A pak?? Jen tak z minuty na minutu jsi změnil názor??


A pak přišla otřesná noc. Nemohla jsem spát a hlavně jsem nemohla přestat brečet. A i když nechci, prostě jsem si uvědomila, že ho miluji.... Mnohem, mnohem víc, než jsem si kdy myslela...

"Ja neľutujem ani jedinú chvíľu s tebou
ani chvíľu s tebou
A ak ľutujem, tak len chvíle, keď som s tebou nebol
keď som s tebou nebol..."
Kenz
 


Anketa

Kdyby se někdo kvůli někomu, kdo se mu strašně líbí, přestěhoval přes půl republiky, jak by to podle Vás dopadlo??

Zamilovali by se do sebe ♥
Bral by ji jako kamarádku ♫
Vůbec by se s ní nebavil a ona by se trápila -_-

Komentáře

1 Bella.M Bella.M | Web | 12. dubna 2015 v 10:04 | Reagovat

krásný příběh, já už si nic vlastně ani pamatovat nechci, je to hnusný, ale nemám dobré vzpomínky. Každý dělá věci jinak. :( jinak k tomu mému nápadníkovi? Bude to těžké. Nějak nemá zájem asi :D a sehnat ho je nadlidský výkon :D

2 VNNP VNNP | E-mail | Web | 12. dubna 2015 v 16:33 | Reagovat

Zadání do MGS zde↓
http://vnnp.blog.cz/1504/mgs-zadani

3 cincina cincina | Web | 12. dubna 2015 v 19:20 | Reagovat

Zlati tak to mě mrzí. Nešťastná láska je hnus. Pamatuju si, jak si psala o tom, že si mu volala nebo psala, že netrefíš:D Achjo. Mrzí mě to za tebe. Doufám, že ti bude lépe.

4 Van Vendy Van Vendy | Web | 13. dubna 2015 v 12:38 | Reagovat

To je smutný příběh jedné skončené lásky. Věřím, že tě to hodně bolí. Nechci tě utěšovat planými řečmi, že to přebolí, i když je to pravda... chce to čas. Jednou si vzpomeneš na to hezké, co jste spolu prožili a pak... věřím, že když se jedny dveře zavřou, čekají na tebe druhé, které se otevřou. Přeji ti, aby tvůj smutek přebolel, jen tomu dej čas...

5 Andey Andey | Web | 14. dubna 2015 v 7:08 | Reagovat

Je to smutný příběh, ale ještě je tu šance, že mu ,,padneš do oka." ;) Dej tomu čas a uvidíš, že to bude dobrý. :)

6 Elis Elis | Web | 14. dubna 2015 v 16:16 | Reagovat

Nádherný příběh, hezky se čte...

7 cincina cincina | Web | 25. dubna 2015 v 20:24 | Reagovat

Jedu na týden pryč:) Více u mě na blogu:)

8 stuprum stuprum | Web | 28. dubna 2015 v 14:22 | Reagovat

Hlavně, že máš o zážitky postaráno. :)

9 cincina cincina | Web | 3. května 2015 v 19:10 | Reagovat

Jsem zpět:) Mrzí mě, že za tu dobu, co jsem byla pryč, nepřibyl ani jeden článek:(

10 Amazonka Amazonka | Web | 16. května 2015 v 9:50 | Reagovat

Je to super nápad :)
A podalas to pěkně a zajímavě :)

11 Kristýna Kohoutová Kristýna Kohoutová | E-mail | Web | 26. května 2015 v 4:16 | Reagovat

Zdravím Tě,
ráda bych Ti nabídla možnost autorské spoluúčasti na mém připravovaném knižním projektu.
Úkolem je napsat vyjádření jakéhokoliv rozsahu, žánru a jazykových prostředků na téma "nejhorší situace v mém životě a nejlepší cesta z ní ven". Doplňující fází projektu je zodpovězení dotazníku na téma, který se zabývá životními hodnotami.
Hlavním cílem projektu je pracovat s pravdou a spatřovat smysl ve všech jejích formách. Ukazovat ji takovou, jaká je, vnímat ji bez příkras a pozlátka, a tím objevit její pravou váhu a krásu. Přestat se jí obávat, i když někdy může bolet, nebo být nepříjemná. Dokázat vyjádřit, že teď zrovna bolí, nebo je nepříjemná, a vědět, že je to tak v pořádku a není se za co ani v nejmenším stydět. Přijmout pravdu v lásce a souladu se sebou.
Mezi další dílčí cíle patří pozastavit se nad tím, jak jsme jako živé bytosti všichni stejní, ale přesto každý jedinečným originálem. Setřít rozdíly v pohlaví, generacích, barvách pleti, užívaném jazyce, sexuální orientaci, a naopak se nahlas rozlišit svým výjimečným pohledem na svět.
Budu ráda, když se nenásilnou cestou podaří dosáhnout i motivačního podtextu založeném čistě na osobních zkušenostech všech zúčastněných bez přítomnosti moralizování, klišé a odborné terminologie, ale nechci to tam rvát na sílu.
Věřím, že každý by si v tomto díle mohl najít především to, co zrovna nejvíce potřebuje, takže cílů může být ve skutečnosti mnohem více, ač je nestanovuju jen já, protože autory jsme my všichni zúčastnění, já bych to chtěla jen určitým způsobem usměrnit a pokusit se to nějakou cestou zpřístupnit těm případným, kterým zrovna něco takového chybí do jejich životní skládačky...
V případě zájmu o bližší informace mě, prosím, kontaktuj na e-mail kristynakohoutova@email.cz, případně na facebook do zpráv na facebook.com/KristynaKohoutovaCZ. Bylo by mi ctí.
S poděkováním a přáním krásné noci,
Kristýna Kohoutová

12 ponorrka ponorrka | Web | 7. srpna 2015 v 15:32 | Reagovat

Zdá se to být neuvěřitelný, ale je to tak! Ano, naše blogové mimino slaví 1. narozeniny, tak jsme se rozhodly tě pozvat na narozeninovou soutěž o hodnotné ceny. Tak přijď, těšíme se!
Pon a Orrka

Nový komentář

Přihlásit se
  Ještě nemáte vlastní web? Můžete si jej zdarma založit na Blog.cz.
 

Aktuální články

Reklama